Hudební projekt z domoškoly

Na začátku každého společného setkání máme kolečko a sdílíme se, co kdo zajímavého prožil. Tentokrát jsme přidali i kolečko druhé, kdy děti vyndaly svoje hudební nástroje a každý něco zahrál. Škála byla neuvěřitelně pestrá. Od hlasu přes kytaru, flétnu a housle až po tenhle jedinečný nástroj, „trojnástroj“, vlastní výroby našeho kamaráda Ondráška.

A protože je veliká nádhera, když může společně několik nástrojů vytvářet hudbu, povídali jsme si nad tímhle obrázkem o složení symfonického orchestru a děti si pak vyplnily pracovní list (zde).

A jak nejlíp prozkoumat orchestr než pohádkově! Sergej Prokofjev složil  v roce 1936 hudební pohádku Péťa a vlk. Každá postava přichází se svým vlastním hudebním motivem i nástrojem. Jednotlivé motivy jsme si poslechli na těchto stránkách. Jestli jste si je zapamatovali dobře, můžete vyzkoušet ve spojovačce . Kdo bude chtít, může si vystřihnout prstové loutky a při nástupu každé jednotlivé postavy je ukazovat. Nakonec jsme je akorát lepili na dřívka, protože na obtočení prstu nám vytištěná šablona nestačila.

 

 

K poslechu jsme použili tuto nahrávku s Luďkem Munzarem coby vypravěčem. ( Původně jsem chtěla použít nahrávku bez vypravěče a dětem to číst sama, ale zjistila jsem, že bych si nejspíš musela text přeložit z angličtiny nebo přepsat podle nahrávky, a nakonec bych strávila ještě moře času naposloucháváním nahrávky, abych se sama neztratila ). Pak už jen stačí vzít mapu a vyrazit! Dílo je to sice klasické a úctyhodné, ale pro tentokrát si každý našel pohodlné místečko na gauči nebo na podlaze na dece. Cesta byla dobrodružná a občas jsme se, i s prstem přilepeným na mapě, ztratili, ale brzy jsme zase našli, kudy dál. Kdo by měl i při tom všem chuť zaměstnat ručky, může si vybarvit obrázek .

 

V kroužku jsme si zahráli hru na zvuky. Jaké zajímavé umíte vytvořit vy? Podle složení a věku skupiny můžete udělat obyčejné kolečko, kdy se všichni pokusí zopakovat daný zvuk, nebo může každý zopakovat zvuk předchozí a přidat další a nabalovat a nabalovat … Dá se vyprávět, co je to zvuk, jak vzniká. Pro ještě starší může být i něco z akustiky, pokud tomu sami rozumíte :-). (Mimochodem nedávno mě nadchlo tohle video – „Musician Uses Science To Help You See Sound“ !) My jsme si povídali krátce o tom, jak a kde vzniká hlas. Sahali jsme si na hrtan, jak vibruje a cestuje při hlubokých a vysokých tónech. Vzduchový sloupec tlačící se štěrbinou nafouklého balónku krásně přiblíží, jak vzduch rozráží hlasivky, právě v hrtanu uložené. Zkoušeli jsme se správně nadechnout a zjistit, jak při tom funguje bránice. Na videu jsme sledovali, jak fungují hlasivky. Taková videa ovšem nejsou pro každého! Dětem to přišlo blééé, i když je každé v těle má a přesně tohle jim dělají, ale všechny přežily bez újmy. Proto si raději na youtube najděte sami, které video vaši miláčci zvládnou 🙂 . U klavíru jsme si pak zazpívali a hlasivky pro další práci naladili.

 

 

Díky „kostičkové“ hře jsme trochu popustili uzdu fantazii a vymýšleli příběhy. A jelikož se děti osvědčily, místo kostiček s obrázky dostaly na tabuli nové zadání :  „Skákal pes“, „Já do lesa nepojedu“, „Jede, jede poštovský panáček“. Úkol byl jednoduchý – rozdělit se do dvou skupin, to bývá často nejnáročnější fáze :-), a vymyslet společně příběh, kde zazní všechny tři písničky a každý se zapojí. Pořadí písní libovolné, různé zvuky vítané. Každá skupina dostala k dispozici jednoho dospěláka, který zapisoval nápady do počítače a eventuelně lehce korigoval směr, aby se příběh vymyslel během časového limitu. Měli jsme na to 1 – 1,5 hod. Občas bylo potřeba nějaký nápad vyzdvihnout, aby nezapadl nebo nabídnout, že by se třeba hodil nějaký zvuk. Některé děti by se také nedostaly bez pomoci ke slovu a příběh by vymýšlely 1-2 děti. Ale naše skupina byla tak věkově rozptýlená, že si myslím, že se slovo dospěláka občas hodilo, ačkoliv naše vstupy byly minimální. Děti zprvu nebyly nadšené výběrem nestárnoucích hitů, ale po malém experimentu , který skončil euforií, že jsme dokázali dojet až do konce ve stejném tempu, je vzaly na milost a u vymýšlení pohádky se vyřádily.

 

Náplň posledního dne byla jasná. Měli jsme sepsané a vytištěné kompletní scénáře s poznámkami, kdy kdo co říká, děti si nachystaly pomůcky na výrobu různých zvuků, které do příběhu zakomponovaly a mohlo se začít. Jedna skupina vždy v odlehlé místnosti nahrávala a druhá si mezitím vyráběla obal na CD.

 

 

Co se týká nahrávání, zvolila jsem nejjednodušší variantu nahrávání do iPhonu a všechno jsem pak sestříhala a poslepovala v programu Audacity. A tady si můžete pohádky poslechnout.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

There are 0 comments on Hudební projekt z domoškoly