Když se manžel dnes ráno zasnil, že by si dal k obědu rád špagety s pestem, prohodila jsem žertem, že bych mu ho musela udělat z kopřiv ze zahrady, protože naše lednička nic takového neobsahuje. Hvězdy mu ale byly nakloněny. Asi za dvě hodiny jsem bezděčně zabrousila na facebook, kde naše, resp. jeho, milá neteř sdílela rozradostnělý hippie příspěvek, jak si pochutnává na chlebu (dozajista kváskovém) s pestem (vlastnoručně vyrobeném) z ředkvičkové natě (vyrostlé na jejím panelákovém biobalkóně v truhlíku)… Toto zjevení mě srazilo na kolena a vzápětí, posílena její inspirací, se mi v hlavě zrodila rebelská myšlenka. Ředkvičky jsem sice ještě nebyla schopná zasít, a do oběda už by mi nejspíš nevyrostou, ale možná jsem se s těma kopřivama tolik nesekla … Vyrazila jsem tedy na zahradu a posbírala, co se dalo, a vypadalo to jedle i pro mě, laika, který ještě nestihl absolvovat kurz divokých bylin. Přinesla jsem si nať kedlubny (ty jsem zasadila předpěstované), lístky hrášku a kopřivy. Jestli to půjde z tohodle, pak už můžete dělat pesto z čehokoliv, téměř … (tímto se zříkám odpovědnosti za možná zdravotní rizika, kterým se vystavíte).
Jen pro představu si zopakujme základní složení klasického pesta: bazalka, parmezán, olivový olej, piniová semínka, česnek, sůl.
A teď si představte to nedozírné množství kombinací, když vezmete jakoukoli z těchto položek a recept upravíte podle toho, co máte po ruce. Nejsem fooblogger (i když by se mi to líbilo :), který by měl čas měsíc zkoušet dvacet různých variací na toto téma, žongloval s poměry ingrediencí a pak vyplivl dokonalými fotkami prozářený blog, ke kterému není třeba už nic přidávat, je prostě dokonalý. Chci vás jen trochu popostrčit, tak jako dnes naše Barunka na fb, abyste popustili uzdu své představivosti. Co takhle použít místo klasické bazalky jiné byliny a natě, jak by asi chutnaly místo piniových oříšků vlašáky, které mi pořád cpe babička (ne moje, to jen pro ilustraci:)? Nebo vám vaše čínská doktorka poradila po ránu popíjet ostropestřecový olej a tvářila se u toho, že je absolutně nemyslitelné, že se vám z toho chce zvracet? Šoupněte ho panáka do pesta! Jste vegan a parmezán vy nee? Možná by se dalo zaexperimentovat s přidáním lahůdkového droždí nebo černé soli…
Cítíte to? Vidíte před sebou ty špagety, jak se z nich na vás směje vaše vlastnoručně namíchané pesto?!?
Moji dnešní variantu tedy předkládam zde.
Nať kedlubny, hrášku a spařené kopřivy jsem hodila do mixéru. Přidala jsem sůl, kousek stroužku česneku, olivový olej, slunečnicová semínka a mixovala. Jelikož se mi chuť zdála hodně „zelená“ a tušila jsem, že by mě děti prokoukly, že na ně chystám zase něco zdravého, sáhla jsem ještě po lahůdkovém droždí a sezamové pastě tahini.
Bylo to hotové, než bys řekl prd a pochutnali jsme si moc (tedy my dospělí, děti tu nejsou :). Jen s tím česnekem jsem to zase trochu přehnala…a to jsem si včera slibovala, když jsem běhala po Hlaváku a kupovala žvejkačky, že se už budu s česnekem krotit! Sjetá bylinami a objevením naprosto nového horizontu jsem se tedy rozhodla napsat blog a v rámci siesty a trávení česneku jsem u toho popíjela kopřivový čaj (vzniklý mimoděk spařením kopřiv).
Takže směle do toho a DOBROU CHUŤ!!!
Ráda zpívám.
Ráda fotím.
Ráda zachytávam všední i výjimečné okamžiky a píšu o nich blog.
Mám ráda.