Putování do Santiaga – DEN 0

DOMA

Pořád nemůžu uvěřit tomu, že zítra touhle dobou už budu spát ve Španělsku a s dalším ránem se probudím na cestu, Svatojakubskou pouť do Santiaga de Compostela. Vždyť teprve před dvěma hodinama jsem si zamluvila na zítra ubytování a zabalila svých pět švestek do batohu. Ne že bych cestu neplánovala už delší dobu, ale moje povaha se plánování a balení nějak už z přirozenosti vyhýbá. Naštěstí mám báječného manžela, který mě k tomu všemu postupně přeci jen došoupe a, emancipované kamarádky odpustí, letenku a pojištění koupí a rozličné šikovné aplikace do mobilu nahraje. Asi ví, že jinak bych byla nahraná já:).
Ale tahle cesta bude jiná, než ty předchozí. Ať už si doma zapomenu kartáček či plavky (jako minule), bude to součástí plánu. Bude to pouť se všemi radostmi i strastmi. Asketický záměr potvrzuje fakt, že jsem se se slzou v oku rozhodla, nebrat si velký foťák, ale všechno co vyfotím a natočím, bude jen na mobil. Ti, co mě znají, taky ví, že už jen představa cestování bez knížky, je pro mě očistec. Beru si jen vytištěné texty písniček, které si musím po cestě naposlouchávat (doufám, že tenhle blog čte zemosh a píše mi bod !!:) a pár poutnických modliteb.
Problém nastal ve výběru bot. Před týdnem jsem si koupila sandály, které mě docela dřou mezi prsty, ale jinak se v nich chodí bezvadně. Ale jelikož už se mi začíná dělat mozol, možná by v nich šlo i chodit. Zítra vyrazím v lehoučkých ale zavřených vivobarefoot „keckách“ a pro jistotu jsem si ještě přibalila supersmradlavé Leguano balerínky, ve kterých jsem zdolávala Fatru jako kamzík. Když už nemůžu číst a pořádně fotit, alespoň trochu otestuju barefoot obuv :).

Někde jsem četla, že batoh by měl mít tak desetinu vaší váhy, což je trochu sci-fi. Ale je pravda, že mám možná zbytečně moc svačinkového a snídaňového jídla… Uvidíme, kdyžtak to rychle sním. Každopádně za pár hodin, až se vyspím, vyrazím na letiště obtěžkaná 8,5 kg a budu se těšit, co vám budu moct povědět zajímavého z cest. Samozřejmě, že v rámci poutnického režimu, nebude wi-fi všude a budu se muset učit nedávat si s každým blogem tolik načas…
DOBROU NOC!