Putování do Santiaga – DEN 4
Dnes jsem se opět jako poutník nekvalifikovala. Když jsem v 7.45 procitla natolik, abych se vyhrabala ze spacáku, odcházel poslední poutník. Spalo nás tu asi 20… Byla jsem odhodlaná dojít až do Miña, jak mi poradil předešlého dne Jonathan. Motivací pro mě nepokrytě byla i jeho britská angličtina, která mému uchu lahodila mezi všemi těmi španělskými ignorantes na cestě:). V některých momentech používal stejné grimasy jako Mr.Bean, byl neskutečně British a šel už druhé camino za sebou, takže měl dobré rady.
Zdálo se, že jsem na cestě nejposlednější a nejpomalejší ze všech, ale občas se ještě někdo objevil. Taky jsem dnes přišla o prvenství ve vzdálenosti země svého původu. Lidé se podivovali, že jsem až z Čech, ale na manželský pár z Floridy jsem neměla…
Dopolední cesta byla příjemná, chvílemi lesíkem. Co na ní nebylo příjemného, že během 1,5km jsem v něm nasbírala igelitku plnou odpadků.
Hlava mi to nebere, ale obaly od různých sušenek a tyčinek čerstvě rozbalených ležely přímo uprostřed cesty tak, jak je někdo upustil z ruky. Po nějaké době jsem zjistila, že pokud budu dřepovat i další kus cesty, daleko nedojdu, a tak jsem igelitku v nejbližší vesnici vyhodila (ne do příkopu:).
Cesta vedla různou krajinou.
Některé cesty, pro nás připravené, nejsou vidět na první pohled.
Po cestě je dostatek pramenů, takže osvěžit se dá i ve vedru, které bylo odpoledne už docela slušné.
Ne všechny prameny byly pitné, ale poutníkům rozhodně radost udělaly;). U samoobslužných chladicích boxů s pitím byla na stromě taky vytištěná modlitba, kterou bych se dnes rozloučila. Jsem ubytovaná, mám zaplaceno, razítko v pase…ne jako včera kde pán přišel kasírovat až po 21.30, a já už málem spala vsedě. Takže dneska to doženu:).
Modlitba poutníka
Mohl jsem projít všechny cesty,
křížem krážem všechna pohoří od východu až na západ,
jestli jsem nenašel svobodu být sám sebou,
nikam jsem nedošel.
Mohl jsem se podělit o všechen svůj majetek
s lidmi jiných národností a kultur,
spřátelit se s poutníky ze všech koutů světa
nebo sdílet nocleh se svatými i králi,
jestli nedokážu zítra odpustit svému sousedovi,
nikam jsem nedošel.
Mohl jsem nést svůj baťoh od začátku až do konce
a pomoci každému poutníkovi, který potřeboval povzbuzení,
anebo přenechat lůžko tomu, kdo přišel po mně,
vzdát se vody a nic za to nečekat,
jestli po návratu domů a ke svým povinnostem nebudu schopný
vytvářet bratrství, šířit radost, pokoj a jednotu,
nikam jsem nedošel.
Mohl jsem mít každý den dostatek jídla a vody,
každý večer si vychutnat střechu nad hlavou a sprchu,
anebo šťastně překonat svá zranění,
jestli jsem v tom všem neviděl Boží lásku,
nikam jsem nedošel.
Mohl jsem vidět všechny památky
a rozjímat při nejkrásnějších západech slunce,
mohl jsem se naučit pozdravy ve všech jazycích,
anebo ochutnat čistou vodu z každého pramene,
jestli jsem nepoznal, kdo je Tvůrcem
vší té nekonečné nádhery a pokoje,
nikam jsem nedošel.
Jestli ode dneška nebudu kráčet po tvé cestě,
dále hledat žít podle toho, co jsem se naučil,
jestli ode dneška neuvidím v každém, ať je to přítel
anebo nepřítel, společníka na Pouti,
jestli ode dneška neuznám Boha,
Boha Ježíše Nazaretského
jako jediného Pána ve svém životě,
nikam jsem nedošel.
_________________________________________________________________________________
Neda – Fene – Pontedeume – Miño (24km) video available here
Even this morning I could qualify as a pilgrim. When I woke up at 7.45 a.m., the last pilgrim has already left. According to Jonathan it was the best idea to walk 24 km today to Miño because of the heat of tomorrow and shops probably closed everywhere on sunday (today). Tomorrow there should be only 14km left to a nice medieval town if I follow the plan. One of the motivations was also his english and it was simply nice to talk to him.
I was definitelly the last pilgrim on the way. For some people I was a hero to come from Czech republic. But it was nothing compared to a couple from Florida I had met.
Morning part of the journey was nice. I went through the forrest. What wasn’t nice about it was the fact that the path was covered with garbage (freshly opened bars and crackers). On 1,5km I collected one full plastic bag of it. But i think I couldn’t do squats all my way…
I passed a nice town Pontedeume with a medieval festival. The heat started to be bigger I would appreciate. Fortunately there were fresh springs on the way. Not all of them were really good to drink, but sometimes the Coke is important:).
I got also my first blister in my Leguano shoes. I went to sleep quite early. No wi-fi and almost no people in alberge.
While having a Coke in the forrest I had noticed a pilgrim prayer on the tree, which I really like:
Although I may have traveled all the roads,
Crossed mountains and valleys from East to West,
If I have not discovered the freedom to be myself,
I have arrived nowhere.
Although I may have shared all of my possessions
With people of other languages and cultures;
Made friends with Pilgrims of a thousand paths,
Or shared albergue with saints and princes,
If I am not capable of forgiving my neighbor tomorrow,
I have arrived nowhere.
Although I may have carried my pack from beginning to end
And waited for every Pilgrim in need of encouragement,
Or given my bed to one who arrived later than I,
Given my bottle of water in exchange for nothing;
If upon returning to my home and work,
I am not able to create brotherhood
Or to make happiness, peace and unity,
I have arrived nowhere.
Although I may have had food and water each day,
And enjoyed a roof and shower every night;
Or may have had my injuries well attended,
If I have not discovered in all that the love of God,
I have arrived nowhere.
Although I may have seen all the monuments
And contemplated the best sunsets;
Although I may have learned a greeting in every language
Or tasted the clean water from every fountain;
If I have not discovered who is the author
Of so much free beauty and so much peace,
I have arrived nowhere.
If from today I do not continue walking on your path,
Searching and living according to what I have learned;
If from today I do not see in every person, friend or foe
A companion on the Camino;
If from today I cannot recognize God,
The God of Jesus of Nazareth
As the one God of my life,
I have arrived nowhere.
––Fraydino
Aunque hubiera recorrido todos los caminos,
cruzado montañas y valles
desde oriente hasta Occidente,
si no he descubierto la libertad de ser yo mismo
no he llegado a ningún sitio.
Aunque hubiera compartido todos mis bienes
con gentes de otra lengua y cultura,
hecho amistad con peregrinos de mil senderos
o compartido albergue con santos y príncipes,
si no soy capaz de perdonar mañana a mi vecino
no he llegado a ningún sitio
Aunque hubiera cargado mi mochila de principio a fin
y esperado por cada peregrino necesitado de ánimo,
o cedido mi cama a quien llegó después
y regalado mi botellín de agua a cambio de nada,
si de regreso a mi casa y mi trabajo no soy capaz
de crear fraternidad y poner alegría, paz y unidad,
no he llegado a ningún sitio.
Aunque hubiera tenido comida y agua cada día
y disfrutado de techo y ducha todas las noches
o hubiera sido bien atendido de mis heridas,
si no he descubierto en todo ello el amor de Dios,
no he llegado a ningún sitio.
Aunque hubiera visto todos los monumentos
y contemplado las mejores puestas de sol;
Aunque hubiera aprendido un saludo en cada idioma,
o probado el agua limpia de todas las fuentes,
si no he descubierto quién es autor
de tanta belleza gratuita y de tanta paz
no he llegado a ningún sitio.
Si a partir de hoy no sigo caminando en tus caminos,
buscando y viviendo según lo aprendido;
Si a partir de hoy no veo en cada persona,
amigo y enemigo, un compañero de camino;
Si a partir de hoy no reconozco a Dios,
el Dios de Jesús de Nazaret,
como el único Dios de mi vida,
no he llegado a ningún sitio
– Fraydino