Za dobrým jídlem jedině bez dětí

 Asi před měsícem jsme s mamčou navrtaly strejdu, že s ním chceme celá rodina oslavit jeho šedesátiny, ať s tím něco udělá. (Měl totiž pocit, že oslava s kolegy v práci stačí a jelikož dárky ani žádné vetší oslavování své osoby k životu rozhodně nepotřebuje, není žádné další mecheche zapotřebí.) Naše úsilí ale nepřišlo nazmar.
 Včera jsme se sešli s širší rodinou, poseděli v restauraci a já se už dva dny před tím naprosto přízemně těšila, jak si dám něco dobrého. Ne že bych si jako kuchařka nezasloužila přízvisko „dobrá“, ale dobrých špaget, brambor se zeleninou, buchtiček se šodó, knedlíků s vajíčkem, placek atd. jsem byla rázem syta při představě jiného „dobrého“ jídla.
 S holčičkama jsme si prošly jídelní lístek. Zvolily jistotu. Jedna si objednala knedlíky z vajíčkem, druhá přírodní kuřecí řízek s bramborem a teplou zeleninou. Zato maminka (tedy jako já!) se, od samotného objednání po příchod číšníka obloženého talíři jako chlebíček, snažila ulovit ve vzduchu byť jen závan vůně vepřových řízečků s medovou omáčkou na malých cibulkách s kroketami. Vypadalo to náramně, chutnalo to výtečně … v tomto bodě začínají být vzpomínky týkající se mého jídla již jen útržkovité. Kuřecí maso starší dcery bylo totiž moc tuhé, aby ho zvládla sama rozkrájet. S kroketou (mojí) v puse (její) to šlo ale o poznání lépe. No a kdo by čekal, že kuchař se bude chtít menší dceři zlomyslně mstím a knedlíky s vajíčkem jí udělá na cibulce? Použila tedy všechny dostupné finty k oddálení niternějšího splynutí se svým jídlem. Veliká žízeň, žvýkání jednoho kousku deset minut, čůrání, světlo v kabince moc vysoko, po dalších čtyřech minutách zase moc vysoko vodovod k umytí rukou, a hlad už opravdu není žádný. Tedy můj hlad tu byl stále, připraven být při nejbližší možné příležitosti nasycen, ale jídlo, to úžasné jídlo, najednou vykazovalo poněkud nižší teplotu než „před chvílí“. Takže už mi ani moc nevadilo se o krokety rozdělit a místo přílohy žvýkat své staré dobré známé knedlíky s vajíčkem.
 Zbytek knedlíků, brambor a zeleniny si ale řádně nechávám zabalit, a doma to svým princeznám hezky naservíruju k večeři!
Sdílejte:

Napsat komentář