Zdá se, že každý rok touhle dobou na mě padne neodolatelná touha celé předvánoční dění nějak komentovat. A jednou vydám knihu s názvem „Mé předvánoční vzdechy“ pojednávající o tom, jak bych chtěla prožít Vánoce, a opět jsem je neprožila.
I když myslím, že to letos začalo celkem nadějně… Přáníčka a dárečky jsem s dětmi chystala s předstihem. Všechna vystoupení, besídky a dílničky jsme zvládly (většinu akcí jsme dokonce zvládli, i s tatínkem), aniž by někdo z nás nastydl nebo jinak utrpěl z přemíry vjemů. Děti měly opravdu skromná přání – u některých z nich si vlastně ani žádné vánoční přání nevybavuju … tím líp, česká pošta se stejně rozhodla nám letos dárky nevydat ani po deseti dnech, a tak se budou moct dál cvičit ve skromnosti a jiných ctnostech. Dělají nám samou radost. Vždyť Sára má velké přání, aby mohla někdy zůstat doma sama a uklízet, Emma přinesla z keramiky krásného anděla s mikrofonem v ruce (tedy maminku 🙂 ) a Max … ten, když jsme mu zakázali dívat se na Simpsonovi, poslušně souhlasil a prohlásil, že si počká až umřeme, než se na to bude moct dívat. Jakou trpělivost má již v tak útlém věku!! A nakonec zůstává jejich společné velké přání – aby byla rodina pohromadě.
V tom je ale ten háček. Tedy háček MÝCH vysněných Vánoc. Jak já milovala Vánoce ve velkém rodinném kruhu … Zatímco jindy se ale celá širší rodina rozhádala až na Štědrý den, letos si dala načas už 23. s výhledem dalšího pokračování zítra, tedy 24. Celý den mě to tíží jak koule u nohy a přeju si „jen“ klidný Štědrý večer. A zatímco rodina už hádky, zdá se, rozptýlila, na mě se snesla mlha malé (vá)noční deprese. Ale i v téhle mlze mi zazářilo světýlko. Ježíš si mě vzal stranou a spiklenecky navrhl, že si uděláme svoje malé Vánoce už dnes. A tak jsem je měla, potají, odpoledne.
Všichni byli nahoře v patře a já se utábořila v kuchyni. Pod rukama mi vznikaly nebesky dobré rohlíčky bez lepku a cukru a z beden hrál J.S.Bach. A i když to nehrál přímo on :-), měla jsem pocit, že je tam se mnou a jako dárek na naši malou party přinesl archivní láhev Boží přítomnosti. Všechno, co přijde zítra, bude dárek navíc, ale moje malé Vánoce jsem si užila dnes!
Ráda zpívám.
Ráda fotím.
Ráda zachytávam všední i výjimečné okamžiky a píšu o nich blog.
Mám ráda.