Malá (vá)noční deprese

Malá (vá)noční deprese

 Zdá se, že každý rok touhle dobou na mě padne neodolatelná touha celé předvánoční dění nějak komentovat. A jednou vydám knihu s názvem „Mé předvánoční vzdechy“ pojednávající o tom, jak bych chtěla prožít Vánoce, a opět jsem je neprožila.
 I když myslím, že to letos začalo celkem nadějně… Přáníčka a dárečky jsem s dětmi  chystala s předstihem. Všechna vystoupení, besídky a dílničky jsme zvládly (většinu akcí jsme dokonce zvládli, i s tatínkem), aniž by někdo z nás nastydl nebo jinak utrpěl z přemíry vjemů. Děti měly opravdu skromná přání – u některých z nich si vlastně ani žádné vánoční přání nevybavuju … tím líp, česká pošta se stejně rozhodla nám letos dárky nevydat ani po deseti dnech, a tak se budou moct dál cvičit ve skromnosti a jiných ctnostech. Dělají nám samou radost. Vždyť Sára má velké přání, aby mohla někdy zůstat doma sama a uklízet, Emma přinesla z keramiky krásného anděla s mikrofonem v ruce (tedy maminku 🙂 ) a Max … ten, když jsme mu zakázali dívat se na Simpsonovi, poslušně souhlasil a  prohlásil, že si počká až umřeme, než se na to bude moct dívat. Jakou trpělivost má již v tak útlém věku!! A nakonec zůstává jejich společné velké přání – aby byla rodina pohromadě.
 V tom je ale ten háček. Tedy háček MÝCH vysněných Vánoc. Jak já milovala Vánoce ve velkém rodinném kruhu … Zatímco jindy se ale celá širší rodina rozhádala až na Štědrý den, letos si dala načas už 23. s výhledem dalšího pokračování zítra, tedy 24. Celý den mě to tíží jak koule u nohy a přeju si „jen“ klidný Štědrý večer. A zatímco rodina už hádky, zdá se, rozptýlila, na mě se snesla mlha malé (vá)noční deprese. Ale i v téhle mlze mi zazářilo světýlko. Ježíš si mě vzal stranou a spiklenecky navrhl, že si uděláme svoje malé Vánoce už dnes. A tak jsem je měla, potají, odpoledne.
 Všichni byli nahoře v patře a já se utábořila v kuchyni. Pod rukama mi vznikaly nebesky dobré rohlíčky bez lepku a cukru a z beden hrál J.S.Bach. A i když to nehrál přímo on :-), měla jsem pocit, že je tam se mnou a jako dárek na naši malou party přinesl archivní láhev Boží přítomnosti. Všechno, co přijde zítra, bude dárek navíc, ale moje malé Vánoce jsem si užila dnes!

Sdílejte:

Napsat komentář